Historie naší školy

Škola bývala v Ostrovačicích odedávna, nejdříve, jak bývalo obvyklé, při faře. Vždy se totiž dbalo na to, aby kostel, fara a škola byly v blízkosti, proto byl jako vhodný pozemek pro novou školu (první polovina 19. století) zvolen pozemek na západní straně kostela (dnešní obecní úřad).

Nejstarší zprávy o škole nacházíme ve farních kronikách a archivních zápisech z let 1675, 1676 a 1683. V nejstarší školní kronice je zapsána i zpráva, že škola v Ostrovačicích patří k nejstarším školám okresu ivančického. Později byla škola podřízena místní škole v Říčanech a ve druhé polovině 17. století se uvádí jako rektor říčanský a ostrovačický Jiří Stanz. V roce 1698 hlásil tehdejší farář Matěj Michaelis představenému v Rajhradě, že škola je opuštěna, bez učitele a mnoho dětí z Ostrovačic chodí do školy do Říčan.

Od roku 1794 až do 18. dubna 1876 chodily naopak říčanské děti do Ostrovačic. V Říčanech totiž byla škola 4. srpna 1794 c.k. úřady zrušena z těchto tří důvodů:
– „do Ostrovačic po císařské cestě, která vždy dobrá jest, tak blízko jest, ani čtvrt cesty nemá“;
– „v Ostrovačicích přítomnost duchovního pána nejenom žáky, nýbrž také samého školního učitele k větší pilnosti a prospěchu nabízí a vede“;
– „hlavně proto, že sama říčanská obec dostatečná není učitele školního, dle závazku roku 1789 učiněného, bez zkázy budoucně živiti“.

Výkaz z roku 1830 uvádí v ostrovačické škole 38 dětí z Ostrovačic a 43 dětí z Říčan. Tento počet žáků zajišťoval učiteli poměrně slušné příjmy, a proto se také ostrovačický rektor velmi ohrazoval proti záměru říčanských o znovunabytí a osamostatnění školy.

Za učitele Jana Koblížka (1835-1842) platily děti z 1. třídy týdně 1 krejcar školného neboli sobotálesu, ostatní děti platily 2 krejcary. Mimo to přinášely děti v zimních měsících polínka na zatopení. Dále dostával učitel ročně 37 pecnů chleba, o sv. Martinu od každého souseda a domkaře po rohlíku, o Vánocích po koledě a koláči, o sv. Třech králích po 1 krejcaru, na Velikonoce a při zápisu po 1 krejcaru a o hodech koláč od souseda a 7 4/8 míry žita.
Do roku 1844 byla škola jednotřídní, samo stavení bylo chatrné, nízké a skládalo se pouze z učírny a bytu učitelova. Toho roku společným nákladem kláštera a obou obcí byla pořízena nová patrová budova se dvěma učebnami a byty pro učitele (dnešní radnice a MŠ). Základní kámen byl posvěcen rajhradským opatem Viktorem Schlossarem dne 18. června 1844.

V obou třídách nové školy se ale začalo vyučovat až v roce 1855. Podle dochovaných zápisů však i zde byly „učírny malé, bez ventilace, s nemotornými lavicemi, byt vlhký, nízký, klenutý … učebních pomůcek málo, žákovská knihovna chabá, školní zahrady ani upraveného tělocvičiště s nářadím nebylo“. Školních dětí z Ostrovačic bylo 110 a z Říčan docházelo 210 dětí, celkem tedy školu navštěvovalo 320 dětí. Z tohoto důvodu začala říčanská obec znovu žádat o zřízení nové školy, což bylo v roce 1872 povoleno. V Říčanech byla postavena nová škola, kde se začalo vyučovat v roce 1876.

V Ostrovačicích zůstalo 116 místních žáků a původní prostory školy se tak staly postačujícími až do roku 1896, kdy byly přistaveny nové, větší učírny a ze staré budovy byl upraven byt učiteli.

V roce 1902 chodilo do školy 144 dětí. Po většinu školního roku se však vyučování nezúčastňovaly všechny děti, ale byla udělována tzv. úleva. Tito „ulejváci“ nechodili do školy, ale museli pomáhat doma, u sedláků nebo na statku.

V 50. letech 19. století byla také založena nová školní knihovna, a to díky tehdejšímu vrchnímu na Veveří Jakubu Nedopilovi, který k založení školních „kniháren“ na panství použil 160 zlatých jako přebytku z nadace založené na odměny hodným žákům panství veverského. V každé knihovně bylo 72-76 knih a 2-3 mapy. V roce 1902 měla knihovna již 155 svazků a učitelská (založená v r. 1891) pak 32 svazky. Koncem 19. století byly také zaváděny nové předměty mimo čtení, psaní a počítání, a to přírodopis a ženské ruční práce.

V roce 1921 bylo ve škole zapsáno 117 dětí. Místní učitelé se snažili co nejvíce vylepšovat výuku žáků. Např. jako první v celém okolí získala ostrovačická škola promítací stroj Miroskop. V roce 1927 darovala obec škole pozemek na školní zahradu, který na své náklady také oplotila.

Již od roku 1936 usilovala obec o zřízení měšťanské školy, protože nejbližší byla v Rosicích, kam také někteří žáci z Ostrovačic docházeli. Na základě žádosti místní školní rady a obecního zastupitelstva bylo výnosem Okresního školního výboru v Brně z 10. srpna 1939 povoleno zřízení 1. třídy Měšťanské školy v Ostrovačicích a ve školním roce 1939/1940 ji navštěvovalo prvních 10 žáků. Tato změna s sebou přinesla i přestěhování školy na místo bývalého obecního hostince, kde jsou žáci vyučováni dodnes. Ve školním roce 1945/1946 bylo již v šesti třídách měšťanské školy zapsáno celkem 246 žáků ze sedmi obcí (3 z újezdu – Ostrovačice, Říčany a Kněhnice a 4 mimo újezd – Domašov, Říčky, Rudka a Javůrek), z toho místních žáků bylo 32.

Významnou poválečnou událostí se stalo zavedení školního rozhlasu značky Telefunken do všech tříd. Bylo to dne 14. dubna 1947. Rozhlas byl po válce zabaven vracejícím se maďarským uprchlíkům a ve škole jej zapojil pan Eduard Krčál.

Již v roce 1947 se při návštěvě krajského a okresního školního inspektora jednalo bezvýsledně o stavbě nové školy. Na podzim roku 1947 vysázeli žáci ovocné stromy v sadu na Šípu, o rok později bylo vysázeno 39 nových třešní místo těch, které uschly.

Ve školním roce 1948/1949 byl změněn název školy podle nového školského zákona na jednotnou střední školu + jednoroční učební kurz pro žáky 9. ročníků. Ve školním roce 1950/1951 se začalo s provizorním stravováním dojíždějících žáků, na němž se podílela školnice a ochotné maminky. Od 1. října 1951 pak bylo zahájeno stravování žáků (oběd dostávalo 217 dětí). Ve vaření se střídaly maminky žáků. První stálou kuchařkou se stala Štěpánka Nováková.

Škola se stávala pro výuku nedostatečnou, a proto se hledaly způsoby, jak ji rozšířit. V roce 1951 byly na dvoře zbourány stáje a sýpka bývalého statku a počítalo se s přístavbou školy. Tato snaha však nenašla podporu ONV v Rosicích. Nová učebna byla proto zřízena v  bývalé záložně (tzv. kampeličce). V zimních měsících bylo na školním dvoře vybudováno kluziště, díky němuž se žáci ostrovačické školy stali také přeborníky okresu v hokeji. Sloučením národní a střední školy vznikla v září 1953 osmiletá střední škola a navštěvovalo ji 322 žáků.

Ve školním roce 1958/1959 začali školu navštěvovat také žáci z Litostrova (dříve chodili do Zbraslavi). Na škole působilo několik kroužků. Největšího úspěchu dosáhl kroužek šachový – mladí šachisté se stali přeborníky okresu.
V 60. letech 20. století navštěvovalo školu nejvíce žáků (ve školním roce 1961/1962 to bylo 387 dětí). Z farských chlévů byla vybudována dílna, začala být využívána také nově postavená tělocvična TJ Sokol, svépomocí byla vybudována i dřevěná dílna na opracování dřeva, na školní zahradě byl vybudován skleník s přípravnou.

V roce 1965 byl  bohužel proveden výrazný zásah do vzhledu školy – byla vyměněna okna a z fasády byly odstraněny původní ozdobné římsy. Před školou byly vykáceny krásné vzrostlé lípy a posléze i hrušně.

V roce 1967 ve škole hořelo. Příčinou požáru byla zazděný krov v komíně. Jenom díky pohotovosti školnice paní Františky Krškové nevznikla velká škoda, z provozu byla na čas vyloučena pouze jedna třída.
Ve školním roce 1972/1973 poklesl počet tříd na 10 a do školy chodilo pouze 242 žáků. Od 1. září 1976 přešla také ostrovačická škola na vyučování podle nové výchovně vzdělávací soustavy, kterou byla povinná školní docházka upravena na 10 let. Ve školním roce 1978/1979 byla vybudována kotelna a ústřední topení v hlavní budově školy.

Již v roce 1980 byl zpracován projekt na přístavbu školy, který řešil všechny základní potřeby školy včetně kuchyně, jídelny, tělocvičny a dílen. Vzhledem k menšímu finančnímu limitu než bylo původně předpokládáno však musel být projekt přepracován a v roce 1985 byly zahájeny práce na dlouho očekávané a plánované přístavbě. Důležitým dnem se pro školu stalo 1. září 1988, kdy byla nová přístavba předána do užívání. Bohužel vzhledem k malým finančním prostředkům na tuto akci nebyla vyřešena nejbolavější místa školy – nevyhovující šatny a školní kuchyně s jídelnou a nedostatek sociálního zařízení. Přístavbou školy byly získány 4 nové učebny včetně odborné učebny pro výuku chemie a fyziky s rozvodem plynu a elektřiny do speciálních stolků.

Ve školním roce 1988/1989 měla škola 305 žáků, ve školním roce 1997/1998 ji navštěvovalo 226 dětí.

V roce 2000 byla díky získání státní dotace z prostředků Ministerstva financí ČR (6,5 mil. Kč) zahájena přístavba a rekonstrukce základní školy. První studie řešily získání potřebných prostor půdní přístavbou nového křídla školy a úpravou přízemí staré budovy. Tato studie však neřešila palčivý problém vlhkých a nebezpečných pomocných prostor školy (tzv. u Sovových) a nepočítala také s přemístěním dílen do objektu školy. Proto obecní zastupitelstvo navrhlo jinou variantu, a sice demolici křídla „u Sovových“ a „kampeličky“ a na jejich místě výstavbu nového křídla školy. Tato varianta se pak ukázala jako nejvýhodnější. V polovině června 2000 byly zdemolovány oba staré objekty a v srpnu byly zahájeny práce. Přístavbou budou získány nové centrální šatny pro všechny třídy, zcela nová jídelna a dílna, v prvním patře pak dvě kmenové učebny, kabinet a specializovaná počítačová učebna. Přístavba je v obou patrech propojena se stávající centrální budovou. Velmi důležitým prvkem přístavby je také generální rekonstrukce kuchyně dle platných přísných hygienických pravidel včetně zcela nového vybavení.

Od 4. ledna 2001 byla zprovozněna nová kuchyně s jídelnou. Provoz však probíhal provizorně, protože kuchyně postrádala nezbytné pomocné skladové a sociální prostory pro kuchařky. Koncem března 2001 byly po zimní přestávce opět zahájeny stavební práce na přístavbě a v průběhu letních práznin byla přístavba a rekonstukce dokončena. V pátek 31. srpna 2001 proběhla kolaudace a žáci poprvé do nových prostor vstoupili ve středu 5. září 2001. Slavnostní otevření školy a její představení veřejnosti se konalo na státní svátek, 28. září 2001.

Více o historii naší školy naleznete na stránkách obce Ostrovačice.