30.6.2017 - Rozloučení deváťáků

vložil/a Renata Záhorská

Vážená paní ředitelko, vážení učitelé, milí žáci,

dnešním dnem pro nás – žákyně a žáky devátých tříd- něco končí. Je to totiž náš poslední den na této škole. Musíme se spolu rozloučit a vydat se na novou etapu našeho života.   Vzpomínám si, jako by to bylo včera, když jsme byli páťáci a čekal nás přestup do Ostrovačic. Co se nám v tu dobu zračilo v očích? Strach? Radost? Myslím, že to byla směsice těchto pocitů.

První dny v šesté třídě byly rozpačité. Chovali jsme respekt vůči deváťákům, kteří byli někdy i o hlavu vyšší než učitelé. Deváťákům, kteří zažívali tu stejnou situaci jako my dnes.

  1. červen není v kalendáři zapsaný jako státní svátek, ale pro nás – žáky- významný je. Je to datum, kdy se loučíme se školním rokem a všemi starostmi spojenými se školou a vítáme letní prázdniny. Však se všichni 1. září zase sejdeme… Počkat! My, ti nejstarší na druhém stupni, si tohoto dne řekneme ahoj naposledy. Už na to tady budeme jen vzpomínat. Ovšem máme na co: na kamarádství, průšvihy, první lásky a další společné zážitky… Jednou jsme žili v symbióze, jak nás učila paní učitelka v přírodopise, jindy jsme vypadali jako molekuly, jež snad vytvářejí nějakou sloučeninu, kterou známe z chemie. Nebo jsme vystupovali jako složitá rovnice s mnoha neznámými z matematiky.

Na střední školy se většinou docela těšíme. Jsme zvědavi na nové předměty, učitele a spolužáky. Ale když o tom tak přemýšlím, i ta základní byla vlastně z větší části celkem fajn. Nevím, zda mi bude chybět, to ukáže až čas. Myslím však, že na těch devět let budu vzpomínat v dobrém.

Končí jedna etapa našich životů. Proto se loučíme a všem přejeme v dalším životě jen to nejlepší. Chtěli bychom také poděkovat všem učitelům, kteří to s námi neměli zrovna lehké, za jejich trpělivost a snahu něco nás naučit.

Za nás všechny vám přejeme krásné prázdniny plné pohody a další nezapomenutelné zážitky.